______1970-1979 TÉMA JOB

Biblický příběh Joba pronásleduje Jiřího Sozanského od dob jeho uměleckých začátků, kdy vstoupil do malířské speciálky profesora Františka Jiroudka. Kresebná přípravka včetně kurzů večerního aktu a modelování jej vybavila suverénní znalostí figury, jejíž aktuální interpretace byla podmíněna uvědomělým autorovým směřováním. Na jedné straně objevoval a poznával staré umění na přednáškách z dějin umění, ve sbírkách Národní galerie či v odkazu pražského baroka. Na druhé straně cítíme obdiv k hluboce lidské a přitom ryze výtvarné interpretaci náboženských i občanských témat v dílech takových mistrů jako Caravaggio, Rembrandt či Goya. V existenciální rovině normalizačního ponížení a beznaděje se starozákonný příběh stává paralelou aktuální reflexe stáří, utrpení, osamění a bolesti. Svou univerzálností a citlivým humanistickým etosem se dané téma stává v sérii obmněňovaných a navazujících cyklů a triptychů těžištěm Sozanského umělecké činnosti v sedmdesátých letech.